Mánná dárbbaša diehtit ahte váhnen guovttos leaba buorit sutnje. Dán sáhttiba váhnemat čájehit go berošteaba mánás ja rámideaba ja movttiidahttiba máná. Go movttiidahttá máná, de mánná dovdá ahte mii doarjut su ja jáhkkit ahte son nagoda ođđa hástalusaid. Rámideapmi ja movttiidahttin leat buorit veahkkeneavvut go mánná galgá oahppat ođđa máhtolašvuođaid.

Mánát dávjá barget dakkár áššiid mat boktet ollesolbmuid fuomášumi. Váhnen guovttos ferteba fuomášit ja čalmmustahttit máná positiiva láhttema. Rámideapmi ja movttiidahttin dahká dan ahte mánná dávjjit láhtte heivvolaččat. Iešluohttámuš nannejuvvo, oktavuohta váhnemiid ja máná gaskkas buoriduvvo, bearrašis šaddá ustitlaččat vuoigŋa, ja mánná buorebut oahppá ja oažžu oktavuođaid.

Ii leat várálaš menddo ollu rámidit ja movttiidahttit. Rámideamis ja movttiidahttimis eai leat negatiivvalaš liigeváikkuhusat.

Vuogas rámideami dovdomearkkat:

1. Rámideapmi lea čielggas ja mihtilmas

«Buorre go rádjet skuovaidat ja heŋgejit jáhka» dan sajis go «Dál ledjet čeahppi».

2. Rámit ođđa ja buoret láhttema

«Buorre go bohtet johtui nu árrat ahte ollejit vuosttaš diibmui» dan sajis go «Buorre go vulget skuvlii».

3. Atte čielga rámi áibbas negatiiva kommentáraid haga:

«Oba buorre go gárvvistit buot leavssuid ovdal mállásiid» dan sajis go «Oba buorre go gárvvistit buot leavssuid ovdal mállásiid, manne it álo nie daga, nugo du oabbá?»

4. Rámideapmi lea oanehaš ja vuoiggalaš

«Don ledjet duođai veahkkái go čorgejit beavddi – ollu giitu» dan sajis go «Don leat máilbmi buoremus veahkki. Don iđđes dahket erenoamáš buori barggu go vižžet buot tallearkkaid gievkkanii ja bidjet lihttebassangárrái ja doidet reasttaid ja ...»

5. Geavat giela maid mánná ádde

«Giitu go dahket nugo rávvejin ja ledjet jaskat go mun telefovnnas hállen»
dan sajis go
«Mun duođai anán árvvus du heivvolaš reakšuvnna ahte mu unnimus lági mielde distraheret go konverserejin telefovnnas».

Mánát, geain leat láhttenváttisvuođat, dárbbašit erenoamáš čielga positiiva máhcahusaid. Vásáhusat čájehit ahte ii leat doarvái dábálaččat rámidit ja movttiidahttit. PMTO:s oahpat máŋga iešguđetlágan movttiidahttinvuogi. Vuogit heivehuvvojit didjiide ja addet du mánnái liigemovttiidahttima oahppat daid máhtolašvuođaid maid du mánná dárbbaša.