Dávjá jerrojuvvon gažaldagat buriid ja beaktilis dieđuid birra

1. Manin mánná ii daga dan maid siđat dahkat go mun attán buriid dieđuid?

2. Maid galggan dahkat go mánná ii jeagat addojuvvon dieđu, – galggan go dušše vuollánit?

3. Ferten go guoskat sutnje juohke háve go galggan dieđu addit?

4. Mu mielas lea váttis addit suohtas dieđu nu ahte in jeara gažaldagaid.

5. Galget go mánát álohii dahkat dan maid váhnemat dadjet? Eai sii leat goit mašiinnat ge.

Gažaldagat mat dávjá jerrojit rámi ja movttiideami birra

6. Ii got dat billis mánáid go sii ožžot nu ollu rámi ja bálkkašeami? Ii got leat diehttelas ahte mánát láhttejit albma ládje?

7. Mu bártnážii ii oro mearkkašeame maidege oažžut rámi. Dat ii oro ávkkuheame moktege.

8. Munnje orru eahpelunddolaš addit nu ollu rámi ja bálkkašeami ja leat nu positiiva. Mu mielas dat lea juonalaččat váikkuhit ja leat veaháš fálska.

9. Ferten go joatkit bálkkašanskoviin dassážii son šaddá ollesolmmožin?

10. Man guhka duođai galggan geavahit bálkkašanskovi ovdalgo álggán ođđa skoviin?

Gažaldagat obbalaččat rádjebidjama birra:

11. Ii got leat boastut ráŋggáštit iežas mánáid?

12. Máná dahká álohii dan maid siđan dahkat beare doarvái suhttán, manin galggan rievdadit dan, go dat doaibmá?

Dávjá jerrojuvvon gažaldagat buriid ja beaktilis dieđuid birra

1. Manin mánná ii daga dan maid siđat dahkat go mun attán buriid dieđuid?

Ii gávdno makkárge dikšu mii čoavdá buot, muhto lea eanet jáhkehahtti ahte buorit dieđuiguin mánát ovttasbarget buorebut. Lea dehálaš guovdilastit dan ahte kártet álggos mot iežas vugiin addá dieđuid, vai ii oaččo beare stuora vuordámušaid dasa ahte mánnát ovttasbargá buot dieđuid oktavuođas. Váldá áiggi rievdadit dábiid.

2. Maid galggan dahkat go mánná ii jeagat addojuvvon dieđu, – galggan go dušše vuollánit?

Geahččal bissut dilálašvuođas, ja atte mánnái vejolašvuođa ovttasbargat. Jus mánná velge ii váldde vuhtii, geahččal mannat veaháš eret nu ahte bisut lotkadin. Veaháš áiggi geahčen mana fas ruovttoluotta, ja geahččal ođđasit, jus doaivvut ahte nagodat bisuhit lotkatvuođa.

3. Ferten go guoskat sutnje juohke háve go galggan dieđu addit?

Lagasvuohta ja guoskan leat dávjá buorit veahkkeneavvut mainna oažžut máná fuomášumi, muhto don sáhtát veaháš geahččaladdat oaidnit ahte gullá go dát mánná liikká bures go geavahat su nama dahje dajat «geahča munnje».

4. Mu mielas lea váttis addit suohtas dieđu nu ahte in jeara gažaldagaid.

Sáhttá orrut leat suohttaseappot jearrat go addit dieđu, muhto muitte ahte mánná dalle sáhttá biehttalit. Go ustitlaš jiena geavaha, ja ovdamearkka dihte loahpaha dieđu sániiguin nugo «leatgo nu siivui, leage nu siivui, leatgo siivui», de diehtu addojuvvo suohtas vuogi mielde, iige jerrojuvvo gažaldahkan.

5. Galget go mánát álohii dahkat dan maid váhnemat dadjet? Eai sii leat goit mašiinnat ge.

Mánát eai álohii daga dan maid mii dadjat. Mii diehtit ahte mánát mat dahket dan maid ollesolbmot dadjet 10 gearddis sullii 7 geardde, duođai leat dat mánát geat birgejit buoremusat. 

Gažaldagat mat dávjá jerrojit rámi ja movttiideami birra

6. Ii got dat billis mánáid go sii ožžot nu ollu rámi ja bálkkašeami? Ii got leat diehttelas ahte mánát láhttejit albma ládje?

Lea eahperealisttalaš vuordit ahte mánát láhttejit albma ládje movttiideami haga.

Jus váhnen guovttos láhttemii čájeheaba áiccalmasvuođa, de lea eambbo jáhkehahtti ahte mánná geardduha láhttema. Buori láhttema ii galgga goassege váldit diehttelassan, dalle dat sáhttá jođánit nohkat. Positiiva áiccalmasvuohta háliiduvvon láhttema guvlui dahká ahte mánná oažžu eambbo oahppanmovtta.

7. Mu bártnážii ii oro mearkkašeame maidege oažžut rámi. Dat ii oro ávkkuheame moktege.

Nu gohčoduvvon «váttismánáid» lea dávjá váttis movttiidahttit, muhto juste danin sii dárbbašit movttiideami eambbo go eará mánát. Sis lea dávjá šaddan negatiivvalaš iešgovva ja iežaset mielas eai leat doarvái buorit. Dalle šaddá váttis váldit vuostá duođašteaddji dadjamušaid earáin. Váhnen guovttos dárbbašeaba hárjehallama das ahte addit positiivvalaš máhcahusaid ja oaidnit positiiva láhttema maid soai sáhttiba movttiidahttit ja bálkkašit vaikko orru leame nu ahte mánná ii reagere rápmái.

8. Munnje orru eahpelunddolaš addit nu ollu rámi ja bálkkašeami ja leat nu positiiva. Mu mielas dat lea juonalaččat váikkuhit ja leat veaháš fálska.

Buohkaide ii leat dat álggos lunddolaš. Sáhttá váldit veaháš áiggi ovdalgo dat lea vuohkkaseappot dutnje. Don ollu váikkuhat dasa mot ja maid du mánná oahppá, daningo mánát áđđestallet láhttema olbmuin mat leat su birra.

Dan maid don dajat ja dagat máná lahkosis, váikkuha vuohkái mot mánná jurddaša ja láhtte. Don šattat rollamodeallan. Lea maiddái čájehuvvon ahte rápmi ja movttiideapmi lea hui dehálaš go dili galgá jorgalit mánás geas lea veaháš mutto negatiiva láhtten. Earenoamážit álggus orru dát eahpelunddolaš váhnemiidda. Sáhttá leat buorre jurddašit ahte dát lea maiddái juoga maid ferte hárjehallat.

9. Ferten go joatkit bálkkašanskoviin dassážii son šaddá ollesolmmožin?

Dábálaččat sáhttá unnidit bálkkašanskovi geavaheami dađistaga go mánná hálddašišgoahtá gálgga. Gálgga bisuha eambbo soaittáhagas movttiidemiin. Bálkkašanskovi sáhttá fas geavahišgoahtit jus váttisvuođat ođđasit čuožžilit. Eanas mánáide lea dađistaga doarvái vahkkoruhtaskoviin. Dattetge leat vásáhusat mat dahket ahte muhtun mánát, ja dalle earenoamážit ADHD-mánát, čađat gaskka dárbbašit movttiidahttinvuogádagaid. Struktuvra maid dát ásaha lea muhtumiidda hui ávkkálaš.

10. Man guhka duođai galggan geavahit bálkkašanskovi ovdalgo álggán ođđa skoviin?

Don galggat geavahit dan nu guhka ahte dat mainna barggat lea sajáiduvvan ja dan sáhttá árvvoštallat stabiila dáhpin, maid it dárbbaš muittuhit dahje vuorjat vai dat galgá dahkkojuvvot. Danin lea dehálaš ahte don čuovut bures mielde dan mii dáhpáhuvvá, čuovvolat skovi ja registreret.

Dalle šaddá álkit diehtit goas galggat joatkit. Lea vuosttažettiin ja ovddemusat váhnemiid bargu fuolahit ahte skovvi «geavahuvvo» ja čájehit beroštumi. Ferte árvvoštallat mii dat lea mii dahká ahte dat ii doaimma, jus fuobmá ahte bálkkašanskovvi šat ii leat suohtas. Soaitá fertet rievdadit bálkkašeami, dahje muddet lávkkiid nu ahte leat muttolaš stuorrát, eai beare álkit dahje beare váddásat.

Gažaldagat obbalaččat rádjebidjama birra:

11. Ii got leat boastut ráŋggáštit iežas mánáid?

Mánát dárbbašit rájiid go galget ovddidit oadjebasvuođa ja diehtit mii lea riekta ja boastut. Lassin positiivvalaš váikkuhusaide, muhtumin lea maiddái dárbu geavahit negatiivvalaš váikkuhusaid vai bisseha ahte šaddá heajosláhtten. Smávva ja einnostahtti váikkuhusaid geavahemiin garvá ahte konflivttat eai lassán ja váilevaš ovttasbargu ii lassán. Lea movttiideapmi ja váikkuhusjurddašeapmi gaskaneaset seahkálagaid mii lea dehálaš.

Ii leat mávssaheapmi mii lea váikkuhusaid duogábealde. Lea baicca dehálaš ahte mánát ohppet válljet dan ahte áigot go čuovvut njuolggadusaid vai eai.

12. Máná dahká álohii dan maid siđan dahkat beare doarvái suhttán, manin galggan rievdadit dan, go dat doaibmá?

Daningo suhttoreakšuvdna ii atte guhkesáiggi positiivvalaš rievdadusaid máná láhttemii. Ollu váhnemiid mielas lea unohas suhttat iežas mánáide. Eanas mánát ballájit suhttan ollesolbmuin. Mánná dárbbaša oahppat gullat mii daddjo, almmá nu ahte ollesolbmot dárbbašit suhttat. Dát lea vásáhus maid mánná dárbbaša, sihke skuvllas ja bargoeallimis.