1. Mii PMTO-divššu mihttomearri lea?

2. Maid dikšu sisttisdoallá?

3. Leago das ávki?

4. Mii PMTO:s ja eará fálaldagain lea erohus?

5. Geat PMTO-terapevttat leat?

6. Ii got mu mánná galgga oassálastit dikšui?

7. Gos moai mu mánáin sáhtte oažžut PMTO-divššu?

1. Mii PMTO-divššu mihttomearri lea?

Divššu mihttomearri lea ahte váhnen guovttos ja mánná galget fas oažžut positiiva gaskavuođa. Vuosttildeaddji láhttema galgá unnidit ja positiiva ovdáneami galgá ovddidit.

Váhnen guovtto bajásgeassinrolla nannemiin váhnen guovttos nagodeaba buorebut eambbo ulbmillaččat ovttasdoaibmat mánáiguin. Dát fas váikkuha dasa ahte mánát ohppet dábálaš sosiála gálggaid, ja ahte unnida heajosláhttema gávdnosa.

2. Maid dikšu sisttisdoallá?

• Vahkkosaččat leat terapevttas ja váhnen guoktás čoahkkimat
• Goappaš váhnemat berreba oassálastit jus orruba ovttas. Molssaevttolaččat sáhttá áhčče-/eadnebealli gii orru ovttas mánáin oassálastit.
• Mánná oassálastá dárbbu mielde.
• Váhnen guovttos beassaba oahppat mo soai konstruktiivvalaš lági mielde sáhttiba ovttasdoaibmat mánáin.
• Dás deattuhuvvo dat mii ovdáneamis manná bures.
• Váhnen guovttos ja terapevtta ráhkadit dikšui ovttas mihttomeriid ja oassemihttomeriid.
• Mihttomeriid árvvoštallet searválagaid olles dikšunáigodagas.
• Dábálaš dikšunáigi lea  6-9 mánu.

3. Leago das ávki?

PMTO-dikšun lea ávkkálaš sihke dan ektui go dat unnida láhttenváttisvuođaid ja ovdánahttá háliiduvvon sosiála láhttema.

PMTO-divššu bokte bearašmiellahtut buoridit gaskaneaset ovttasdoaibmama. Dát fas mielddisbuktá dan ahte lea eambbo jáhkehahtti ahte bearaš sáhttá bures ovttasdoaibmat, ja unnida jáhkkimis dan ahte mánás šaddet vel eanet láhttenváttisvuođat.

Viidáset lea dokumenterejuvvon ahte PMTO-dikšu lea buoridan:

• Gaskavuođaid positiivvalaš olbmáide
• Buriid skuvlaolahusaid
• Birgehallama skuvllas

4. Mii PMTO:s ja eará fálaldagain lea erohus?

Gávdnojit ollu iešguđetlágan doaibmabijut mánáide geain leat láhttenváttisvuođat, ja sin bearrašiid ektui.

Dehálaš oassi go galgá válljet doaibmabijuid, lea man muddui sáhttá dokumenterejuvvot ahte doaibmabijus lea ávki. PMTO lea dutkanvuđot doaibmabidju. Sáhttá dokumenterejuvvot ahte doaibmabidju addá bistevaš positiivvalaš rievdadusaid, dat unnida sihke láhttenváttisvuođaid ja buorida ovttasdoaibmama gaskal váhnen guovtto ja mánáid.

Sisdoalu dáfus leat guokte ášši mat earuhit PMTO ollu eará doaibmabijuin.

Vuosttažettiin lea dikšu váhnemiid váste. Mihttomearri lea nannet váhnemiid gálggaid, ja dakko bokte olahit buorráneami sihke mánnái ja olles bearrašii obbalaččat. Dát lea rievdadeapmi bargovuogis, go ollu eará doaibmabijut leat dikšon máná individuálalaččat. PMTO:s atnet váhnemiid leat mánáid deháleamos veahkkin. Positiiva gaskavuođa berre fas oažžut sadjái dakko bokte ahte váhnen guovttos rievdadeaba iežaska ovttasdoaibmama mánáin.

Nubbi lea ahte dikšu mielddisbuktá dan ahte váhnen guovttos geavaheaba ollu áiggi hárjehallat praktihkalaš gálggaid, maid sáhttiba geavahit ovttasdoaibmamis ruovttus mánáiguin. Dikšu deattuha doaimmaid ja láhčá dili dasa ahte váhnen guovttos ieža leaba aktiivvalaččat ja dahkaba álgaga positiivvalaš ovttastallamii mánáin.

5. Geat PMTO-terapevttat leat?

Gáibiduvvo golmmajagáš dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš allaskuvladuogáš, molssaevttolaččat universitehtaoahppu psykologiijas, pedagogihkas dahje medisiinnas go galgá šaddat PMTO-terapevtan. Dasa lassin gáibiduvvo klinihkalaš vásáhus.

Dasa lassin sii viidát ja dađistaga ohppet metoda birra. PMTO-giehtagirji addá terapevttaide njuolggadusaid dasa maid sii galget čađahit iešguđetge diimmus váhnemiiguin, muhto dan ferte maiddái seammás heivehit iešguđetge bearrašii.

6. Ii got mu mánná galgga oassálastit dikšui?

Deháleamos oassi láhttenváttisvuođaid eastadeami ja divššu ektui lea man muddui váhnen guovttos čájeheaba dehálaš váhnengálggaid, nugo ovdamearkka dihte positiiva searvama, rádjebidjama ja bearráigeahččama.

PMTO-dikšu bidjá váldodeattu dasa ahte buoridit váhnemiid gálggaid ovttasdoaibmama ektui iežaska mánáiguin.

Mánát leat vissis muddui mielde divššus. Mánát oassálastet divššu álggaheamis, go terapevttat áicet ovttasdoaibmama gaskal váhnemiid ja máná. Seamma geardduhuvvo divššu loahpas. Man muddui mánát oassálastet dikšui gaskal dán rievddada. Mánná váldojuvvo ovdamearkka dihte mielde jus váhnemat háliideaba ruovttoluotta dieđuid das mot soai čoavdiba earenoamáš hástalusaid ovttasdoaibmamis dahje jus mánná háliida oassálastit.

Dasa lassin muhtun mánát vuostáiváldet sosiála gálgahárjehallama, paralleallat dainna ahte váhnemat vuostáiváldiba PMTO-fálaldaga.

7. Gos moai mu mánáin sáhtte oažžut PMTO-divššu?

PMTO-terapevttat gávdnojit miehtá riikka, ja sin lohku lea lassáneame.

PMTO-fálaldaga addet iešguđetge ásahusat:

• Muhtun suohkanat/dearvvašvuođastašuvnnat/PP-bálvalusat/mánáidsuodjalusbálvalusat
• Mánáid- ja nuoraidpsykiátralaš klinihkat
• Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhtta (Bufetáhtta)
• Muhtun bearašsuodjalankantuvrrat

Čális iežat poastanummara olgešbealde fállui vai boađát oktavuhtii lagamus PMTO-fálaldagain. Váldde dasto oktavuođa lagamus kánturfálaldagain humadit geatnegahtekeahttá.